Přírodní památka Slepeč

Území se nachází v jihozápadní části Slepečské obory, 2 km jihozápadně od obce Benátky nad Jizerou, katastrální území Kochánky.

Přírodní památka byla zřízena původně jako chráněný přírodní výtvor vyhláškou okresního národního výboru ze dne 17. 4. 1984 a poté nařízením okresního úřadu v roce 1998.

Hlavním důvodem ochrany je výskyt jediné v Pojizeří zachované populace střevíčníku pantoflíčku a společenstva teplomilných rostlin.

Geomorfologicky podloží tvoří slínovce a vápnité pískovce svrchní křídy, překryté hlinitými pokryvy, v nichž erozí vznikly několik metrů hluboké bezvodé rokle. Převažující půdou jsou hnědozemě, na slínovcích pararendzina.

Flóra

Přirozeným ekosystémem obory jsou dubohabřiny a na jižních úbočích teplomilná doubrava, bohužel většinou přeměněné na kultury smrku, modřínu nebo borovice. Přesto se zde kromě střevíčníku vyskytuje řada druhů typických pro dubohabřiny, např. jaterník trojlaločný, lecha jarní, plicník lékařský, ptačinec velkokvětý, ale i vzácných a chráněných, jako okrotice bílá, vemeník dvoulistý, plamének přímý aj. Z hub zde byla nalezena velmi vzácná muchomůrka Floccularia straminea.

Fauna

Důležitou faunou je zvláště hmyz. Z nejvýznamnějších druhů jsou to střevlíci Carabus arcensis a Carabus glabratus, zlatohlávek Potosia aeruginosa, tesařík Lioderus collari a především roháč obecný. Rovněž bohatá je ptačí fauna. Subrecentní ulity plžů nasvědčují, že ještě nedávno byl les prosvětlen a na okrajích měl menší rozsah než dnes.

Ochrana a hospodářské využívání

Jde o hospodářské porosty (smrk, dub, habr) s řadou prvků původních lesů. Dosud byl les využíván jako hospodářský, při obnovách s použitím stanovištně nevhodných dřevin. Výsadbou nevhodných jehličnanů dochází k degradaci bylinného patra. Porosty je vhodné přeměnit na dubohabřiny.